Rod Laelia momentálne zahŕňa 25 druhov rozšírených v tropických a miernych oblastiach centrálnej Ameriky, najmä v Mexiku. Sú to sympodiálne orchidey, rastú litofyticky alebo epifyticky, pahľuzy sú väčšinou vajcovité až podlhovasté, listy kožovité až sukulentné. Od príbuzného rodu Cattleya sa líši počtom peľových váčkov. Druhy rodu Laelia sa často používajú na hybridizáciu, často s rodmi Cattleya, Epidendrum, Sophronitis, Broughtonia, či Brassavola. Väčšina druhov vyžaduje jasné svetlo, teplo a vlhké prostredie v lete, chlad a sucho v zime.
Tipy na pestovanie od Aleše Dvořáka, úspešného českého pestovateľa orchideí:
Laelie – skalní neboli rupikolní
Je to jedna z mých hodně oblíbených skupin. Jsou to převážně malé velmi sukulentní rostliny. Popsáno je v současné době kolem 35 platných druhů a kolem 10 přírodních kříženců. Názvosloví je v posledních pár letech docela oříšek. Starý rodový název byl postupně změněn na Sophronitis (uváděn i v starším Indexu Kewensis), Hoffmannseggella a teď nově byly rostliny zařazeny do rodu Cattleya. Osobně se držím starého názvu.
V přírodě rostou na značně rozsáhlém areálu v poměrně suchém vnitrozemí Brazílie. Klasické lokality jsou v okolí města Bello Horizonte ve státě Minas Gerais. Jako substrát používám čistý zvětralý granodiorit, kultivační nádobu hliněný květináč nebo plochou misku, případně malý plastový kontejner. Rostliny mám umístěné těsně u jižní stěny skleníku, na místě s maximálním osvitem. Teploty v zimě kolísají od 5°C do 15°C (když zasvítí slunce i výše), v létě jsou přibližně o 10°C vyšší. Zálivku dělám v létě jednou za týden, v zimě tak jednou za měsíc. Od konce května do konce října lze kytky letnit. Pokud si postupně zvyknou, je možné je dát na osluněné místo. Rostliny se efektně zabarví anthokyany a jejich růst je kompaktní, blížící se přírodnímu habitu. Pozor jen na jarní spálení, navykat je pomalu na přímé sluneční světlo je opravdu nutné. Také je potřeba používat velmi propustný a vzdušný substrát, přílišná a stagnující vlhkost substrátu bývá často příčinou úhynu rostlin. Po zálivce musí voda rychle odtéct, při delších deštích je vhodný kryt. Menší zálivka stimuluje rostlinu k intenzivnější tvorbě kořenů. Několikrát jsem viděl pěstovat rupikoly i epifyticky, já je pěstuji zásadně terestricky, nebo spíše petrofyticky. Pěstování na bloku mě nevyhovuje esteticky a je to proti přírodnímu způsobu růstu. Obecně se kultivační podmínky spíše blíží pěstování teplejších druhů kaktusů.
Laelie – druhy Střední Ameriky
Jsou to velmi atraktivní orchideje s dlouhými květními stvoly, výjimkou je Laelia speciosa s krátkým stvolem nepřevyšujícím příliš délkou list. Rostou převážně v Mexiku a Guatemale, jen Laelia rubescens a Laelia superbiens zasahují až do Costa Ricy. Jednoznačně nejznámější je Laelia anceps a její dvě subspecie a formy, a těch je poměrně hodně. Ve sbírce mám několik rostlin od ssp.anceps, nominátní i alba formu, od ssp.dawsonii formu dawsonii i chilapensis. Nádherné katlejovité květy má L.anceps ssp.dawsonii fma.dawsonii. Forma chilapensis mi ještě nekvetla. Další velkokvěté druhy jsou L.autumnalis její tři formy – autumnalis, atrorubens a xanthotrophis, dále crawshayana a eyermaniana. Menší ale nádherné květy má Laelia albida a L.furfuracea. Tyto druhy rostou v horách kde je dosti rozdílné klima v létě a v zimě, obecně je dosti drsné a srážkově nevyrovnané, níže uvádím orientační podmínky na stanovištích v přírodě. Z vlastní dlouholeté zkušenosti to jsou velmi odolné kytky. V zimě vyžadují chladno a sucho a od jara je pro ně ideální letnění na zahradě v mírném stínu až na přímém slunci (potřebují si na něj navyknout jinak se snadno popálí listy). Dosti raritní je Laelia aurea rostoucí v přírodě na malém území v Sierra Madre Occidental, pro žluté květy je velmi atraktivní. Pro podobnost byla dříve označovaná jako Laelia rubescens var.aurea. Stejně jako Laelia rubescens vyžaduje velmi teplé podmínky s velmi výrazným obdobím sucha, kdy neprší ve Střední Americe několik měsíců. Snad se někdy dostanu k vyprávění o mé první cestě do tropů, do Nikaraguy v roce 1998 a povede se mi i naskenovat diapozitivy.
Obecné rozdělení podle nároků na pěstování
1. klimatické podmínky pro druhy rostoucí v nížinách – Laelia aurea, Laelia rubescens
rostou v nejnižších polohách, vyžadují celoročně velmi teplé pěstování, zima a jaro jsou extrémně suché a velmi slunečné (stromy schazují listí), teplota přes den je až 35°C, v noci nad 12°C
2. klimatické podmínky pro druhy rostoucí v horách pod 2000 m.n.m. - Laelia anceps, Laelia autumnalis, Laelia crawshayana, Laelia superbiens
rostou do 2000 m.n.m., teplota přes den kolem 30°C, v noci nad 5 – 7°C
3. klimatické podmínky pro ostatní druhy rostoucí v horách nad 2000 m.n.m. – Laelia albida, Laelia autumnalis f.atrorubens, Laelia furfuracea, Laelia speciosa
Jaro – velmi suché a horké, bez deště a mlhy, teplota přes den 25 – 30°C, v noci až 5°C
Léto – koncem května až začátkem června dochází ke změně počasí, od června do října přichází odpolední mlhy, teplota přes den 18 – 24°C, v noci 10 – 12°C
Podzim – koncem října až začátkem listopadu ustají deště, dny jsou slunečné, suché, někdy jsou teplé a někdy chladné, je vysoká vzdušná vlhkost, teplota v noci může klesnout na 0 – 5°C
Zima – velmi suchá, slunečná, teplota přes den vystoupá vzácně nad 18°C, teplota v noci může klesnout na -1 až -3°C
Uverejnené so súhlasom autora. Aleš, veľmi pekne ďakujeme :)
Viac sa dočítate na : https://www.blackorchids.cz
Sophronitis coccinea